Z historie Krymu

0
9

První připojení Krymu k Rusku

Suvorov
K prvnímu připojení Krymu k Rusku došlo v roce 1783. předtím byl poloostrov součástí Turecké říše. O Krym bojovali takoví ruští vojevůdci, jako Alexander Suvorov, Michail Kutuzov, Petr Rumjancev. Suvorov v roce 1784 dokonce dostal zlatou medaili za „připojení Krymského poloostrova k Ruskému impériu“.

Všechno začalo v dubnu 1768 v Polsku, která tehdy byla součástí Ruské říše, kdy z rozhodnutí Sejmu pravoslavní a katolíci došlo k narovnání práv katolíků a pravoslavných a Poláci rozpoutali povstání s tím, že Turecko požádali o pomoc. Začala tak Rusko-Turecká válka.

27. ledna 1769 překročila sedmdesátitisícová tatarská armáda ruskou hranici, avšak dokázala dojít pouze na jižní Ukrajinu, kde byla zastavena oddíly Petra Rumjancev. V roce 1770 se na jihu Moldávie Rumjancevem poražení Tataři obrátili na generála Panina se žádostí, aby jim umožnil návrat do jejich vlasti, Poazoví a Počernomoří. Podmínkou však bylo připojení těchto oblastí k Rusku, s čímž Tataři souhlasili.   

V září 1770 krymský chán Selim Girej prorazil ruské linie a vstoupil na Krym. Čelila mi čtyřicetitisícová 2. ruská armáda pod velením knížete Vasilije Dolgorukého, která porazila jak sedmdesátitisícovou armádu chána, tak i sedmdesátitisícovou tureckou posádku pevnosti Perekop. Poté k Dolgorukému přijel tatarský murza Izmail se žádostí o věčném přátelství a spojenectví s Ruskem, podepsanou 110 významnými Tatary. Novým krymských chánem se stal přívrženec spojenectví s Ruskem Sáhib Girej. V roce 1772 v Karasubazaru podepsal s knížetem Dolgorukým dohodu, podle které se Krym vyhlašoval nezávislým chanátem pod ruským protektorátem.

I když Turecko s nezávislostí Krymu souhlasilo, připravovalo se k nové válce. Devlet Girej, bratr proruského Sáhiba Gireje, provedl v červenci 1774 v Aluště výsadek. V listopadu 1776 vstoupila ruská vojska na Krym. Devlet Girej i s tureckým výsadkem odeplul zpět do Istanbulu.

Turecko, které se nesmířilo se ztrátami, se snažilo i nadále o navrácení Krymského chanátu a oblastí Severního Počernomoří. Další povstání Krymských Tatarů Turecko vyprovokovalo na podzim 1781. Toto povstání skončilo odstoupením Šagniho Gireje a předáním Krymu Rusku. Krym se stal součástí Ruské říše na základě manifestu Kateřiny II z 8. dubna 1783.

Na základě rozhodnutí Kateřiny II byla po připojení Krymu k poloostrovu vyslána fregata Ostorožnyj, aby vybrala místo pro přístav u jihozápadního pobřeží. Carevna dekretem z 10. února 1784 přikázala, aby zde byl založen „vojenský přístav s admiralitou, loděnicí a pevností, a aby byl vybudován jako vojenské město“. Toto město i sama pojmenovala – Sevastopol (Vznešené město).

230 let poté se na Krymu znovu koná referendum, které má rozhodnout o jeho opětovném připojení k Rusku.

Zdroj: Hlas Ruska