Západní sankce – hůl o dvou koncích

0
8

Sankce vůči Rusku
Zdá se, že Západ to myslí s přerušením vztahů s Ruskem opravdu vážně. Už se objevily informace o zrušení summitů G8 a EU-Rusko.

Evropská unie zmrazuje dvoustranné oficiální kontakty s Moskvou a USA zavádějí nové ekonomické sankce proti ruským politikům a podnikatelům. Přinese to Západu dividendy a kdo konec konců prohraje?

Dobrovolné připojení Krymu k Rusku, k němuž došlo v důsledku svobodného projevu vůle obyvatel poloostrova, se stalo katalyzátorem protiruské hysterie v západním světě. Nikdo se přitom dokonce ani nesnaží argumentovat, proč jedni (Kosovo, Skotsko, Falklandy) mohou referendum pořádat, zatímco jiní – v daném případě Krym – takové právo nemají.    

Západ se chová iracionálně tím, že se bezvýhradně podřizuje svému pánovi – Washingtonu. O žádné samostatnosti evropských politiků se tu samozřejmě nedá mluvit. USA prohlašují, že Rusko se má připravit na to, že v koordinaci se spojenci z EU „přijdou na řadu ještě ničivější ekonomické zákroky, které značně ovlivní ruskou ekonomiku. Samozřejmě že Moskva činí a i v budoucnu bude činit odvetná opatření. Má ale smysl pro samotnou Evropskou unii a USA začínat další kolo studené války, k čemu to přivede?

Toto řekl v této souvislosti expert Alexandr Michajlenko:

Zrušení summitu G8 je pro Rusko nevýhodné, je to otázka prestiže.Současně je to ale rána zasazená zbývající sedmičce a těm zemím, které obvykle na podobné summity zvou jako pozorovatele. Spolupráce mezi našimi státy je aktivní: jsou to například otázky bezpečnosti. Teď se budou projednávat bez Ruska. Moskva ovšem hraje obrovskou úlohu při řešení celé řady zásadních otázek, takových jako íránský jaderný program a syrská krize. Teď bude jen sotva možné tyto problémy vyřešit a to bude znamenat značnou hrozbu pro bezpečnost samotných západních zemí.

Chybějící dialog a spolupráce mezi Ruskem a Západem neprospěje apriori nikomu. Nejvíc na to ale doplatí Evropané, kteří jsou závislí na dodávkách ruských uhlovodíků. Američany tento problém mimochodem naprosto nezajímá. Evropa tu pro ně není ničím víc než jakýmsi beranidlem v boji o právo zůstat pánem světa a jeho hlavním četníkem. 18. března prezident Vladimír Putin ve svém projevu v Kremlu v souvislosti se vstupem Krymu do Ruské federace zpochybnil podobný poměr sil. A zřejmě právě tím vyvolal tak neadekvátní a agresivní reakci Washingtonu. A existuje přece ještě obrovské ruské odbytiště a tisíce západních společností působících v Rusku – co bude s nimi?

Ruští experti mají za to, že Evropané dokážou svou pragmatičnost a celá věc se omezí jen na sankce organizačního rázu.

Zdroj: Hlas Ruska
Koláž: Hlas Ruska