Žilo se za komunistů skutečně hůře?

0
13

Zdroj – Halo noviny

V rámci antikomunistické kampaně zveřejnil bulvární Blesk dvoustranu pod názvem: Bylo za komunistů skutečně lépe?. Publikuje platy v roce 1989 a v roce 2011. Dochází k závěru, že dnes je průměrný měsíční plat asi 7,4krát vyšší než v roce 1989. Dále uvádí za stejné období ceny řady zboží a služeb. Ceny roku 1985 násobí zvýšením mezd (7,4krát) a »dokazuje« tak, že dnes, vzhledem k růstu příjmů, je většina zboží levnější, a tedy se nám lépe žije dnes.

Příklad: máslo 250 gramů stálo v roce 1989 10 korun, v roce 2011 by mělo stát v důsledku růstu mezd 77 korun, stálo však v roce 2011 30 korun, tedy o 61 procent méně. Podobně Blesk uvádí další zboží a služby. Nejlevněji vychází elektrospotřebiče, například televizor o 90 %. Uvádí i několik cen vyšších než v roce 1989. Například elektřina zdražila o 23 % a vodné a stočné dokonce o více než 1000 %. Uvedené srovnání sice může vypadat zajímavě, ale zdaleka neodráží realitu. Jednak se často srovnává nesrovnatelné a navíc je tendenční, protože neukazuje skutečnou situaci většiny občanů.

Na co zapomněli…

Především se velmi liší průměrná mzda v roce 1989 a dnes. Diferenciace mezd za socialismu byla poměrně malá, často až příliš. Nejvyšší mzdy se od průměrné lišily třikrát až pětkrát. Dnes jsou nejvyšší mzdy k průměrným až 40krát vyšší, k minimální mzdě až 100krát. Více než 60 % zaměstnanců nedosahuje průměrné mzdy.

Neuvádí se to, co dnes nejvíce zatěžuje rozpočty domácností, zejména rodin s dětmi a důchodce. Jsou to náklady na bydlení, zvláště nájemné. Blesk zmiňuje pouze elektřinu, plyn a vodu. Avšak nájemné vzrostlo z 2,35 korun za metr čtvereční až na 130 korun a více v Praze a ve velkých městech. Náklady na bydlení přitom tvoří již v průměru kolem 30 % výdajů domácností proti asi 15 % v roce 1989.

A ve velkých městech, zejména v rodinách s dětmi a u důchodců, tvoří náklady na bydlení 60, 70 i více procent všech výdajů a příjmů. To je základní problém každodenního života občanů u nás. A nesmíme zapomenout, že již dlouhodobě existuje velká skupina nezaměstnaných (kolem 700 tisíc), kteří většinou žijí v bídě. Oficiálně se uvádí, že je dnes u nás na a pod hranicí bídy každý desátý občan.

Složitost života velkých skupin obyvatelstva ukazuje i to, že i když jsou podle Blesku ceny řady potravin nižší, než by mohly být při růstu mezd (například kuřecí maso je prý relativně levnější o 74 %), spotřeba masa (celková) na jednoho obyvatele je v současné době o 20 kg nižší než v roce 1989 (propad z 91 kg na 71 kg). Pokles byl zaznamenán i u dalších potravin.

Průměr všechno neřekne

Uvedené skutečnosti ukazují, že srovnávat, zda se občanům u nás žije dnes lépe nebo hůře než za socialismu, je složitější a nelze použít nějaký jeden »průměrný« ukazatel. Ten má kvalitu humorného příkladu: dva sedí u stolu, jeden má k jídlu kuře a druhý sklenici vody. Podle statistického průměru má každý z nich půlku kuřete a polovinu sklenice vody.

Je proto třeba ukazatelům »průměru« dát potřebný výklad. Zejména v současné době, kdy u nás existují milionáři a miliardáři na jedné straně a nezaměstnaní, případně zaměstnaní s minimální mzdou 8000 Kč měsíčně na straně druhé. Navíc jsou stát i občané rekordně zadluženi a o jejich hmotném postavení něco vypovídá i to, že počet exekucí za nesplácení dluhů již dosahuje ročně jeden milion. To vše před dvaadvaceti lety nebylo…