Chce to férovou diskusi, a ne mediální výpady

Autor: Josef Skála

Kritika do vlastních řad se sluší jen v přítomnosti těch, koho se týká. A především za zavřenými dveřmi, a ne přes média. Řídím se obojím, ať už jsou novináři sebedotěrnější. Jen ale do chvíle, než to poruší jiní. V poslední době k tomu došlo už po čtvrté. Znovu tak musím reagovat i já. O víkendu jsem vedl delegaci KSČM na berlínském sjezdu Evropské levice. V úvodním projevu na sobotním plénu ÚV KSČM zaznělo hned několik tvrzení, jež narazila i na rozhodnou kritiku řady účastníků. Být jednání přítomen, vyvrátím je nadoraz sám. Ta z nich, co za jeho dveřmi skončila, to teprve čeká. K těm, co zazněla i přes média, však nemohu mlčet ani veřejně.

Prvé sugeruje, že jsme před říjnovými volbami nedali dost mediálního prostoru vedení strany i jejím poslancům a krajským zastupitelům, což prý mělo být dokonce předmětem opakovaných jednání VV ÚV KSČM. Ve skutečnosti je to právě naopak. To my jsme i na jeho zasedáních upozorňovali, že v mediální aktivitě řady z nás jsou až propastné rozdíly. Že naše snaha to napravit je leckdy marná i po opakovaných urgencích. A to přesto, že znovu vydáváme i standardní tiskové zprávy, od nichž se upustilo už před lety, a navzdory podkladům krajně rozdílné úrovně, z nichž se rodí, je dokážeme prosadit i v médiích, kde se to dřív nedařilo.

Publicita KSČM je větší, celkově pozitivnější i méně nepřátelská než před IX. sjezdem. Právě to zaznělo i na nedávné poradě předsedů KV KSČM a našich klubů krajských zastupitelů. Jediným slůvkem to nezpochybnil ani nikdo z nich. Maximální podporu, dosažitelnou v médiích, dostal i každý náš kandidát v krajských a senátních volbách, jenž o ni stál. Slova, která to na sobotním jednání ústředního výboru staví na hlavu, nemají oporu v jediném dokumentu kolektivních orgánů strany.

Totéž platí o tvrzení, že „ideologické oddělení zatím nenaplnilo očekávání“, což je prý „o to větší problém, že pod vlivem médií, která vysvětlují zřízení ideologického oddělení jako návrat do minulosti, jsme také vnímáni i ve volbách“. Nové oddělení vzniklo dva měsíce před volbami. Kromě vedoucího má jen dva pracovníky mediálního úseku. Přesto nabízí i každodenní mozaiku „Alternativních informací“, obnovenou edici „Fakta a argumenty“ i stále bohatší přehled z médií. Úderněji reaguje na výpady proti straně a jejímu krédu. Peticí i mítinkem proti varšavskému summitu NATO, dvěma neotřelými akcemi 17. listopadu i dalšími kroky zaskakuje i tam, kde by mohlo kritizovat jiné.

To vše posiluje vliv KSČM i s oporou ve stále širším okruhu veřejně známých osobnosti. Právě proto je terčem tlachů o „návratu do minulosti“ oddělení, jež tuto politiku rozhodně razí. Lež a nenávist se nám mstí za to, že obraz KSČM krok za krokem modernizujeme. Článků i televizních relací, jež stranu naopak líčí jako „součást establishmentu“, vychází nepoměrně víc. Právě ty měly žel nemalý vliv i na řadu voličů. Zbrojit z nich veřejně proti vlastním kolegům by mne přesto jaktěživ nenapadlo.

Kritické hlasy z členské základny strany sílí. Míří však jiným směrem, než to zaznělo v projevu na sobotním plénu. Těm je potřeba pozorně naslouchat, a ne je opřádat strašáky jakýchsi „spiknutí“. K jednotě a akceschopnosti, jež potřebujeme víc než kdy dřív, vede jen soudružská diskuse, která si mediální výpady jednou provždy odpustí.

Zdroj: Mediální úsek ÚV KSČM