Ruská jaderná ruleta na Ukrajině

Autor: Declan Hayes

Hráč, Dostojevského superlativní novela o závislosti na hazardních hrách, kterou byl postižen, je pozoruhodnou tour de force, kterou by si vedoucí představitelé NATO měli přečíst dříve, než začnou hazardovat s tím, co jim zbylo z jejich vlastních již naprosto vyčerpaných zdrojů, v nepravděpodobném případě, že se jim podaří porazit Čínu a Rusko.

Ačkoli Dostojevskij na rozdíl od několika svých fiktivních postav nakonec zjistil, že hazardní hry jsou smrtelnou drogou, která postupně ničí své přívržence, nic nenasvědčuje tomu, že by se hazardní hráči NATO poučili z této nebo jiné tvrdé lekce, kterou jim tato nejničivější ze všech neřestí dává. Protože NATO, které blafovalo a dosáhlo Pyrrhových vítězství v Srbsku, Sýrii, Libyi a Jemenu, má nyní pocit, že může hrát ruskou ruletu s raketami s jadernými hlavicemi nad Ukrajinou a dožít se toho, je třeba jejich psychózu rozpitvat na dlouhé šance, že se Armagedonu podaří zabránit. Tento článek napomáhá této diagnóze.

Gott Mitt Uns

NATO, stejně jako švédští žoldnéři z reformních válek, stejně jako Waffen SS a stejně jako jejich zástupci z ISIS, věří, že Gott mitt uns, že Bůh je na jejich straně, že Bůh miluje jejich bezohlednost, protože to je to, za co si platí svůj mainstream, aby je papouškoval. POTUS George Bush to opakovaně prohlásil, že Bůh mu prostřednictvím notorického válečného zločince Donalda Rumsfelda nařídil zničit sekulární Irák, vyrabovat jeho muzea a banky, uloupit jeho ropu a vydat více než milion iráckých žen a dětí samospasitelnému meči NATO.

Tím zdaleka netvrdíme, že tito bezbožní ghúlové jsou jakkoli náboženští, ale pouze to, že gangsteři z NATO použijí jakoukoli záminku, včetně vzývání Boha, aby ospravedlnili své zločiny a zločiny svých spojenců. Problémem Ruska je, jak s těmito zdravotně vyšinutými gangstery naložit.

Casus Belli, Casus Foederis

Zločinní spiklenci NATO nikdy nepotřebovali skutečný casus belli, (důvody k vyhlášení války), protože válka a loupež jsou jejich živností; to je to, co dělají. Jejich teroristické kampaně proti Iráku, Srbsku, Sýrii a Jemenu to sice potvrzují, ale nekonečné evropské války to dokazují přesvědčivě. Snaha najít společný casus belli mezi Italsko-Tureckou válkou, druhou balkánskou válkou, finskou občanskou válkou, maďarsko-rumunskou válkou, maďarsko-československou válkou, polsko-ukrajinskou válkou, polsko-litevskou válkou, arménsko-gruzínskou válkou a všemi ostatními evropskými válkami je stejně jako válka NATO proti Rusku ztracený případ. Tím spíše, když se snažíme pochopit casus foederis, jak spojenectví, jako ta, která předznamenala Velkou válku, válku, která měla ukončit všechny války, změnila regionální požáry evropského křoví v globální ohnivé bouře.

Ačkoli přátel není nikdy dost, NATO, Five Eyes a jejich další zločinecká bratrstva Angloameriky nejsou neškodnými bratrstvy, ale konfederacemi, jejichž cílem je normalizovat nejen jejich loupení a drancování, ale i jejich chvástání, že jsou připraveni zvítězit v jaderném střetu, který činí nevyhnutelným, aby zachovali své zločinecké impérium, což jejich Bůh samozřejmě schvaluje.

Liz Trussová z NATO nás informuje, že zkrachovalá Británie obnoví Ukrajinu poté, co ji zničí, a blázen Timothy Snyder z Yaleovy univerzity nám říká, že „Moskva chce globální hladomor“. Snyderův problém, jak jasně ukazuje rozsáhlý článek Jeana Solchanyho, spočívá v tom, že Snyder, ač jazykově nadaný, není ani historik, ani teoretik. Snyderova teze, jak ji hlásá ve svých populistických výlevech, spočívá v tom, že vidí nedávné dějiny Evropy vklíněné „mezi Hitlera a Stalina„, jako by tyto dvě historické postavy byly alfou a omegou Krvavé země, knižními oporami, které v jeho dětinském kalkulu ukotvují všechny nesčetné spletité proměnné Evropy.

Snyderovou silnou stránkou, pokud vůbec je, je to, že předkládá rámec výhodný pro NATO, který umožňuje svalit všechny neduhy Evropy k nohám Třetí říše, která je již dávno vyčerpanou silou, a zejména Ruska, které je oblíbenou kořistí NATO. Jak by však ukázal každý hodnotný průzkum krvavých válek v Evropě, faktorů, které působí, je neskonale více, stejně jako tomu bylo v případě vzestupu a šíření nacionálního socialismu a dalších odporných předchůdců NATO.

Snyderův zjednodušený sendvičový pohled na dějiny je užitečný pouze v tom, že umožňuje mediálním pisálkům NATO psát své samoúčelné žvásty a prosťáčkům jako Liz Trussová, na kterou se brzy obrátíme, kázat válku pod rouškou orwellovského míru NATO. Snyder naráží na Trussovou jako prosťáček tím, že z Putina dělá padoucha Jamese Bonda, který „chce zničit ukrajinský stát tím, že odřízne jeho export“, což je součástí „Putinova hladového plánu … generovat uprchlíky ze severní Afriky a Blízkého východu, tedy z oblastí, které obvykle živí Ukrajina …[aby] vyvolal nestabilitu v EU. [jako předehru k] celosvětovému hladomoru [jako] nezbytnou kulisu pro ruskou propagandistickou kampaň.“. [která] bude obviňovat Ukrajinu.“ Řekněte to společnostem, které nyní přicházejí o 250 miliard dolarů z prodeje do Ruska, aby uspokojili Snyderovy plátce.

Ačkoli je Snyder váženým profesorem z prestižní univerzitní ligy, ten jeho nesmysl s Jamesem Bondem ho degraduje na úroveň blbce financovaného NATO, který se nijak neliší od Trussové nebo jiného dolňáka.

Mediální muly

Ačkoli se zde mnoho předchozích článků zabývalo mediální mašinérií NATO, jen málo z nich se vyrovná tomuto skvostu Jonathana Cookea, který popisuje, jak jsou média NATO, na něž jde neuvěřitelná třetina celého rozpočtu CIA, což je více než společný rozpočet tří největších světových zpravodajských agentur, tak úzce provázána se zpravodajskými službami NATO.

Ačkoli můžeme pominout nabubřelé články, jako je tato slátanina BBC o tom, že ukrajinští vojáci současně bojují proti Rusům a vedou online výuku cestovního ruchu na univerzitní úrovni, tento druh slátaniny BBC otevírá dveře britské hibernofobce Liz Trussové, aby mohla prodávat své slátaniny. Ačkoli Trussová opakovaně projevila svou řadovou neznalost vůči Sergeji Lavrovovi a smečce britských poslanců, větší otázkou je, proč by britští šašci jako Trussová měli být vyslyšeni, když Saúdská Arábie a Čína je považují za objekt neskrývaného posměchu.

Zdá se, že jsou pryč časy, kdy nejlepší angloameričtí představitelé byli lvi vedenými osly, a nastupují časy, kdy je vedou rozmazlení šmejdi, z nichž všichni se zdají být stejně arogantně prázdní jako Trussová.

Zde, v čase 1:31:00 v tomto videu Johna Pilgera o genocidě Východního Timoru ze strany NATO, britský ministr obrany Alan Clark vysvětluje, že kočky, psi a křečci jsou lepšími objekty naší dobročinnosti než Východní Timorci, které Britové a Australané pomohli vyvraždit po statisících. Pokud se divíte, proč Johnsonova junta věnovala více úsilí záchraně kábulských koček, psů a křečků než záchraně nevinných afghánských dětí, vzpomeňte si na jejich priority ve Východním Timoru, vzpomeňte si na donbaskou Alej andělů a zaplačte.

Blokády, logistika a dodavatelské řetězce

Liz Trussová nás nyní informuje, že kořist, kterou ukradne v Rusku, hodlá odkázat Zelenského loupeživým baronům. Německo, které nechtělo zůstat pozadu, jako se mu to málem stalo při znásilnění Evropy v Africe, si pomohlo třemi loděmi na zkapalněný zemní plyn (LNG), které jsou majetkem ruského energetického gigantu Gazprom. Turecko strčilo do kapsy ruskou nákladní loď převážející obilí, protože ho o to požádali ukrajinští loupeživí baroni. Amerika v současné době okrádá Sýrii o ropu a pšenici, Řecko, které si myslelo, že mu strýček Sam kryje záda, se osmělilo ukrást tanker s íránskou ropou a Izrael se cítí osmělený okrádat všechny své sousedy, když je zrovna nebombarduje.

Protože to všechno představuje pro Rusko hrozící účetní problém, který Trussová zjevně nedokáže pochopit, zjednodušme to pro tuto diplomovanou účetní tím, že jí nejprve připomeneme, že Francie se stále snaží získat zpět peníze ztracené v Rusku v důsledku revoluce v roce 1917.

Předpokládejme tedy, že čistá současná hodnota všech veřejných a soukromých ruských ztrát, které podle posledních údajů přesahují 400 miliard dolarů, způsobených trestními sankcemi NATO, je 100 dolarů. Od této částky odečtěme kromě nákladů na ruské vojenské kontingenty také všechny pohledávky NATO vůči Rusku. Jestliže tedy opce McDonald’s na opětovný vstup na ruský trh má hodnotu 1,50 USD, zbývá započítat 98,50 USD. Pokud mají investice Japonska do ropy hodnotu 5 USD (před připočtením poplatků za narušení), zbývá k započtení 93,50 USD. Pokud se odečte 1 dolar za sabotáž značky vodky Smirnoff společností Diageo, zbývá 92,50 dolaru složených podle tržních sazeb, které mají být splaceny ve zlatě, rublech nebo jiné přijatelné měně, přičemž ruští dlužníci uhradí ruské věřitele. Pokud jde o všechna ruská veřejná a soukromá aktiva a rezervy v hodnotě více než 400 miliard dolarů zabavené v zahraničí (řekněme 15 dolarů), odečetl by se od nich jakýkoli nesplacený ruský dluh v zahraničí (řekněme 8 dolarů) a zůstatek 7 dolarů, vhodně složený, by se přičetl k částce, kterou NATO již dluží. Stručně řečeno, nechat na ruských věřitelích, aby uhradili ruské dlužníky, a nechat Rusku volnou ruku, aby si zbytek vymohlo, jak uzná za vhodné.

Ačkoli je to přílišné zjednodušení účetního problému Ruska (a NATO), cílem tohoto cvičení by bylo zjistit přibližnou částku více než 1 bilion dolarů, kterou NATO a jeho spojenci dluží Rusku (Sýrie, Irák, Venezuela, Jemen), a aby tato částka, vhodně navýšená, tvořila základ budoucích splátek a konečného vyrovnání prostřednictvím arbitráže nebo války.

Auf Wiedersehen Deutschland

Pokud Německo dokázalo po Versailles vyplatit Porúří, pak je možné splatit Rusku jeho současné delikty, přestože německý obchodní přebytek je nyní v háji a Německo v květnu vykázalo impozantní deficit ve výši 1 miliardy eur, což je jeho první deficit od roku 1991, a to vše proto, že odmítá využívat ruské suroviny, na nichž je závislé, aby si udrželo konkurenceschopnost. Ačkoli je to dobrá zpráva pro fanynku NATO von der Leyenovou, je to špatná zpráva pro zodpovědné Němce, protože jejich budoucnost je chmurná, a to ještě předtím, než se do naší tabulky započítá jejich opožděná kompenzace za vandalismus v souvislosti s plynovodem Nordstream a tankery, které ukradli.

Čínské Rubikony

A pak je tu Čína, která je stále považována za příslovečného papírového tygra, jak si mysleli, když se 19. října 1950 čínská vojska přehnala přes řeku Jalu. Američané, Britové, Australané, Kiviové a ostatní obvyklí podezřelí byli od čínských hranic odkopnuti až za 38. rovnoběžku a v případě UNMC až na Okinawu v Američany okupovaném Japonsku.

Ačkoli se o korejské válce často mluví jako o zapomenuté válce, Číňané a Korejci si ji pamatují z velmi dobrých důvodů, v neposlední řadě proto, že USAF bombardovalo Severní Koreu až do doby kamenné, abychom použili nechvalně známá slova arcizločince Curtise LeMaye. Pokud jde o Čínu, je film Bitva u jezera Čchang-ťin nejdražším filmem, který kdy Čína natočila. Jeho natočení stálo 200 milionů dolarů a doposud vydělal téměř miliardu dolarů, což z něj činí nejvýdělečnější čínský film všech dob a přináší solidní zisk sponzorovi, Komunistické straně Číny, která se podílela i na financování jeho pokračování, Bitvy u jezera Changjin II.

Ačkoli BBC, CNN, New York Times, Daily Telegraph a podobné zdroje NATO film pranýřovaly za to, že se nedrží narativu NATO o zapomenuté válce, pomíjíme tím důležitou skutečnost, že západní diváci v kinech nebyli jeho hlavním cílem. Přes všechny své umělecké chyby film Bitva u jezera Čchang-ťin mladé generaci čínských občanů říká, že Čína byla v Koreji donucena, protože MacArthur si myslel, že čínské diplomatické nadbíhání lze ignorovat, jako by to byly prosby žebráka. Korejská válka ukázala, že Čína, pokud nemá jinou možnost, překročí nejen Jalu, ale i všechny ostatní Rubikony.

Po vyslání vietnamských mírových sil do Kambodže překročily čínské jednotky vietnamské hranice, kde se vietnamské bojem zocelené jednotky, opět vedené legendárním generálem Võ Nguyênem Giápem, opět vyznamenaly a dokázaly Číňanům, že by si neměli zbytečně komplikovat situaci v jihovýchodní Asii.

Před ságou Covid byla Čína a celý svět svědky toho, jak hrdlořezové z nevládní organizace National Endowment for Democracy rozdmýchávali nepokoje v Hongkongu, hospitalizovali čínské občany a některé z nich dokonce upálili, to vše ve jménu jakési mlhavé angloamerické postimperialistické demokracie. Čínské bezpečnostní složky je držely za ruku a zavedly tam zdánlivý pořádek.

A pak je tu Tchaj-wan, který Čína označuje za odpadlickou provincii a opakovaně prohlašuje, že je odhodlána jej znovu integrovat, až nastane správný čas. Čína, která se nehodlá vzdát svého práva, půjde kvůli Tchaj-wanu do války, pokud ji NATO do ní nevyhnutelně zatlačí. Ačkoli jsem o tom všem už dávno psal, v Japonsku Bezzubý tygr NATO, které ukazuje, že se nepoučilo z korejské ani jiné války, nyní mění tchajwanskou otázku z pomalu doutnajícího diplomatického sporu na horký jaderný spor. Čína, jak ukazuje korejská válka, je pro tuto výzvu připravena, protože stejně jako v případě Koreje vidí, že jí NATO nedává jinou možnost.

Ačkoli se Sedmá flotila Spojených států několikrát utkala s čínským námořnictvem v Tchajwanském průlivu, čas a asymetrické válečné výhody rozsáhlých čínských raketových systémů jsou na straně Číny. Vzhledem k tomu, jak neúčinné jsou v Izraeli, nemohou navrhované systémy tyto divizní protiraketové obrany NATO donekonečna chránit Tchaj-wan a další americké východoasijské kolonie Japonsko a Jižní Koreu před odhodlaným čínským útokem. Vzhledem k tomu, že Jižní Koreu nelze ubránit za žádných okolností, člověk by si představoval, že diplomacie bude mít přednost před válkou, ale to by znamenalo špatně vyhodnotit hazardéry NATO za racionální hráče, kteří zvažují šance.

Vzhledem k tomu, že předpokládaný obojživelný čínský útok na Tchaj-wan by musel být přinejmenším stejně velký jako vylodění v Normandii v den D, ale neskonale obtížnější při provedení, je třeba se ptát, jaké jsou skutečné záměry NATO ohledně Tchaj-wanu. Jediným vysvětlením je, že lehkomyslní hazardéři z NATO sázejí na to, že se stanou konečným vítězem v plánovaném jednostranném ekonomickém střetu s čínskými a ruskými cíli, samozřejmě za předpokladu, že Rusko, ale zejména Čína, budou souhlasit.

WEF, WWF – Ticho

Přestože němečtí výrobci pronesli několik tlumených stížností na to, jak je jejich země ničena ve prospěch ukrajinských zájmů NATO, Světové ekonomické fórum zůstalo nezvykle ticho. Tento vznešený orgán, který má tolik co říci ke všemu možnému, nemá co říci k Ukrajině, Tchaj-wanu ani k žádnému jinému podpalovači, který NATO používá k podpalování světa. Dokonce ani Světový fond na ochranu přírody, tento miláček královských rodin NATO, se nezdá být znepokojen ekologickým masakrem, který Ukrajina zažívá. Skoro to vypadá, jako by NATO nevidělo žádný hodnotný úhel pohledu, který by se jim vyplatilo roztočit, a evropské královské rodiny dostaly příkaz, aby do toho strčily nos.

Guma dopadá na silnici

Bůh nehraje v kostky a dokonce nehrají v kostky ani vůdci Ruska a Číny. Ačkoli Angloameričané vsadili své prázdné IOU na to, že Čínu a Rusko přivedou na buben teď a navždy, nemůže se to stát, protože indický subkontinent a Latinská Amerika si nevybere hladovění a trvalé otroctví místo mírové koexistence s Ruskem a Čínou. Protože impérium NATO vsadilo a prohrálo, čeká ho pád do historického zapomnění, jako předtím nespočet říší od Aztéků, Chetitů a Sumerů až po Hitlerovu tisíciletou říši. Měli by dostat možnost, aby zpeněžili své žetony, zaplatili své dluhy z hazardu, vzali s sebou, své válečné zbraně, své nevládní organizace, odpadní média a dobyvačné sny a odklidili se ze světové scény tak elegantně, jak to jen tito šašci dokážou. NATO je poraženým hráčem, jehož závod už skončil a jehož žetony byly všechny prohrány. Žádné další Casino Royale pro Bidenovu mafii, ledaže by se jednalo o levné čínské parodie laciné jako čipsy.

Originál článku a úvodní obrázek: Strategic Culture Foundation
Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ

podpora2

VLOŽTE ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Prosím, vložte zde Vaše jméno

*

code